homeprodukceodkazynávštěvní kniha
fotkydopravareceptyhudbaškola
Shadows


Obsah:
Biografie
Členové
Diskografie
Galerie
The Shadows (1960)
Biografie

The Shadows je britská instrumentální rokenrolová skupina působící od konce padesátých let minulého století do poloviny roku 2004.


Jak to začalo

V prosinci 1959 vydali Hank Marvin, Bruce Welch, Jet Harris a Tony Meehan svůj první singl nazvaný Saturday Dance pod jménem The Shadows.

Předtím koncertovali jako The Drifters (Hank a Bruce od října 1958, později se k nim připojili Jet a Tony) a hojně nahrávali s Cliffem Richardem. Těšili se fenomenálnímu úspěchu, který zahrnoval dva singly číslo jedna a dvě alba v první pětce v žebříčku po dobu osmi měsíců. Také vydali dva singly na vlastní náklad – v únoru respektive v červenci 1959. První byl zpívaný Feelin’ Fine. Druhý sestával ze dvou skladeb Jet Black a Driftin’, což byly studiové verze instrumentálek, jež se nacházely na Cliffově eponymním live albu. Obě nahrávky byly vybrány, podle slov Bruce Welche, „aby si odpočinul Cliffův hlas“, jelikož Cliff byl v té době po krční infekci. Od října 1959 hráli už jako The Shadows.

Vydání Saturday Dance znamenalo návrat k vokálům, ale píseň se usadila pouze mimo nejlepší třicítku. Kdyby byla zaznamenala větší ohlas, byla by se tvorba skupiny odvíjela pravděpodobně zcela odlišným směrem. Jak Hank a Bruce často prohlašovali, v tomhle tvůrčím období je obzvláště ovlivňovaly harmonie The Everly Brothers, a kdyby se byl tento materiál správně prezentoval, možná by byli pokračovali ve stejném duchu.


Šedesátá léta

Jak už to bývá, události probíhaly poněkud jinak, a skupina zaujala během šedesátých let jedinečné postavení ve vývoji populární hudby. Na začátku desetiletí dělaly různé instrumentálky prudké nájezdy na hitparády, a když Jerry Lordan nabídl skupině skladbu Apache, přišla sladká souhra tří kytar a bubnů s jedním z nejkrásnějších a nejpůsobivějších instrumentálních klasických děl všech dob. V pátem týdnu po vydání dosáhl Apache prvního místa, slavně sesadiv hit Cliffa a The Shadows Please Don’t Tease; navzdory konkurenci nejvyšší kvality setrval na špici po další čtyři týdny. Útoky na první desítku hitů následovaly v rychlém sledu: Man Of Mystery, FBI, The Frightened City, Kon-Tiki (opět číslo jedna), The Savage a poté veleúspěšný Lordanův Wonderful Land v únoru 1962. To byl nejhranější singl, proplétal se nejméně osm týdnů medajlovými pozicemi a za vše mluví čtrnáctitýdenní pobyt v první desítce. Tato skladba a její nástupce Guitar Tango vynikali především znamenitým orchestrálním doprovodem Norrieho Paramora. Zatímco někteří kritici zpochybňovali korektnost těchto přidaných rysů, prodávala skupina nahrávky v enormních kvantech a její základna fanoušků doma i v zahraničí se dramaticky zvětšovala.

Hudební tabulky alb UK EP raných šedesátých let ovládala skupina Shadows. Za příklad slouží alba The Shadows a The Shadows To The Fore z roku 1961, jež v žebříčku okouzlovala čtyřicet osm týdnů na vrcholu a sto čtyřicet pět týdnů v první desítce! Jejich skvělé debutové album The Shadows zůstalo pět týdnu na špici a během let 1961/62 se objevilo v seznamu prvních deseti jedenapadesátkrát.

To nás přivádí k otázce: Jak vysvětlit nesmírnou popularitu těchto i dalších skladeb skupiny Shadows v té době? „Nakonec to asi vešlo do módy“, poznamenal jednou Roger Taylor ze skupiny Queen. Mnoho čísel mohlo znít průměrně, jedno nebo dvě byla dokonce šílená, zároveň ale jiná působila jemně, svěže a vůbec příjemně. Nevyskytovaly se v nich žádné chraptivé party-šumy, charakterizující tolik soudobých amerických instrumentálek a množství britských napodobenin. Skupina přicházela s vyzrálým materiálem, často také přikrášlovaným vkusným doprovodem The Norrie Paramor Orchestra. Každý z členů významně přispěl k tomuto celku ať už výraznou vedoucí kytarou, průkopnickou rytmickou kytarou, mocnou baskytarou nebo třeba skvělými bicími i bubny.


Pokračování příště…



© 1999–2010 D-VO