homeprodukceodkazynávštěvní kniha
fotkydopravareceptyhudbaškola
silniceMZ ETZ 251


Je pátek, 21. května 2004, dopoledne. Jedu vlakem do Ledče nad Sázavou. Vlastně nejedu, stojíme už hodinu v Jihlavě na nádraží, a nic se neděje. Přípoj v Havl. Brodě samozřejmě už dávno ujel, ať žijou České dráhy! To nic, nenechám si zkazit pěkný den. Naštěstí za další hodinu jede druhý vláček.


Motocykl je to pěkný, jen co je pravda, až na malý defekt palivové nádrže, zasekávající se lanko spojky a okreplý spínač brzdového světla na přední brzdě. Ale za ty peníze – i s kufrem – proč ne. Má nové brzdové obložení, potah sedadla, olej v převodovce, vrtaný kotouč brzdy, zadní světlo z třiapůly, rámec s nástavcem na kufr s držadly po obou stranách a zachovalý lak.

Cesta domů probíhá bez problémů, sice bez povinného ručení, zato s kupní smouvou v kapse. Ze začátku to je trochu nezvyk na nové silné, rychlé motorce, ovšem pocit je to opojný.


Po čtyřech letech jezdění si eMZetku nemohu vynachválit. Zradila pouze jednou, když se jí v roce 2006 vysypala ložiska na pístu a klikové hřídeli, což ovšem vzhledem k najetým kilometrům nebylo takové překvapení. Hlavně že mě i přesto dovezla domů.

EMZeta je zkrátka ideální stroj na naše „pečlivě udržované“ české silnice.


K loňským Vánocům dostala nové zapalování VAPE, takže letos bude šlapat jako hodinky.


Chcete-li se o eMZetách dozvědět víc, vizte stránku příznivců motocylků MZ.



Poněvadž se mi nelíbí originální podklady rychloměru a otáčkoměru, nakreslil jsem si vlastní. Níže jsou k dispozici ke stažení, je možné si je samozřejmě ještě dále upravit. Rozlišení 473 ppi, rozměry pro tisk nastaveny. Průměr podkladu je o 0,5 mm větší kvůli rezervě při vystřihování.

V praksi to potom vypadá takto.



„Cesta je cíl.“ Konfucius

© 1999–2010 D-VO