Tato stránka byla zkopírována z webu www.tratecd.cz, který žel již neexistuje, poněvadž jeho autor Viktor Smutný začátkem roku 2004 náhle zemřel. Budiž mu země lehká.
Jeho web se velmi slibně vyvíjel, a je škoda, že se po něm nikdo tvorby neujal. Jedinou věcí podařivší se mi zachránit je právě tato stránka, pojednávající o zrušené trati Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimě (1899–1978). Uvádím ji v nezměněné podobě a chci tímto věnovat tichou vzpomínku jejímu autorovi…   D-VO

Dovolím si jen malé doplnění:
V roce 2005 byl v rámci rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v Chrastu u Chrudimě zrušen i poslední provozovaný úsek trati, Chrast u Chrudimě – Chrast u Chrudimi město. Veškerý železniční svršek, od výhybek v Chrastu u Chrudimě až po zarážedlo v Chrastu u Chrudimi městě, byl snesen, přejezdy zaasfaltovány a všechno zbylé zařízení stanice Chrast u Chrudimi město (jako např. malý portálový jeřáb) odvezeno. Poslední, co zde zbývá, je staniční budova částečně přizpůsobená k bydlení a zbytek štěrkového lože, jež zarostlé slouží kozám jako pastvina a kočkám jako loviště (stav červen 2008). Trať Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimě tak definitivně patří minulosti.

 

 

Hrochův  Týnec  -  Chrast u Chrudimi

  Vznik této dráhy je úzce spjat s dráhou z Heřmanova Městce do Borohrádku,s níž tvořila jednotný celek.Tak jako za mnoha jinými,tak i za vznikem této dráhy stál cukrovar.Ten byl postaven 19.11.1871 v Hrochově Týnci.V tomto roce byla otevřena SteG stanice v nedalekých Kostěnicích.Vedení cukrovaru si uvědomovalo,že železniční spojení s této stanice by náklady cukrovaru značně zlevnilo a tak začalo vyjednávat o podmínkách případné spojovací dráhy.Roku 1883 již byla známa přibližná trasa dráhy, problematickým však bylo její zakončení, kde soupeřily varianty zaústění v Týništi n.Orl.,což vítala ONWB a v Borohrádku,což by přineslo užitek jen SteG.Nakonec bylo rozhodnuto pro Borohrádek.Koncese ke stavbě byla udělena dne 13.6.1898.Uvažovaná železnice měla propojit cukrovary v Chrudimi,Hrochově Týnci a Moravanech s rafinerií cukru v Holicích a potencionálními nakládacími místy.Ve hře byly i cihelny v Bylanech a Rosicích.

  Zajímavostí bylo,že na 60,1 km tratí bylo projektováno celkem 7 topíren,z nichž nebyly realizovány pouze v Chrasti,v Moravanech a Holicích.

Zemní práce na stavbě dráhy byly zahájeny na jaře 1898.Při stavbě došlo k několika změnám oproti projektu z roku 1896.Především:

   - v Chrudimi městě byla vystavěna výtopna pro 4 stroje místo pro 2 a na jiném místě než se uvažovalo

   - v Hrochově Týnci naopak místo dvoukolejné remízy jednokolejná a to na opačné straně kolejí než se uvažovalo.

   - v Rosicích byla položena třetí kolej místo plánovaných dvou

   - v Chrasti městě byly na pláni pro 3 koleje položeny pouze 2

   - v nákladišti Skalice a Chrašice byla manipulační kolej zaústěna do trati nikoliv jednou výhybkou uprostřed ale dvěma výhybkami.

  Kolejnice byly dováženy ze stanice Staré Kladno,drobný kovový materiál ze Železáren Libčice n.Vlt.,pražce z Borohrádku,Svitav a Skalice n.Sv.

 

Zahájení a první léta  provozu

  Oficiálně byl provoz zahájen v pondělí 25.9.1899.Doprava na trati nebyla až do motorizace trati Chrudim - Borohrádek v květnu 1929 nijak bohatá.Denně zde vyjížděli 2 páry smíšených vlaků.V roce 1919 již pod hlavičkou ČSD  byly opatřeny výkolejky pro nákladiště ve Skalici,od roku 1921 je Chrast město vedena již jen jako zastávka s nákladištěm.V roce 1922 měla být i stanice Rosice-Seslávky změněna na zastávku s nákladištěm ale k tomu nakonec nedošlo.K 1.1.1924 došlo k uzavření zastávky a nákladiště  Chrašice(km 8,1) pro přepravu osob a zavazadel.Výpravní oprávnění pro vozové zásilky zůstala nezměněna.Od tohoto roku bylo přeměněno nákladiště Skalice na  zastávku s nákladištěm.Před rokem 1924 bylo zřízeno osvětlení stanice Hrochův Týnec.Od 15.5.1929 byl na trati zahájen motorový provoz vozem M 120.325.Od tohoto data jezdily na trati tři páry motorových vlaků a jeden dopolední smíšený .Ke dni 1.8.1930 byla otevřena nová osobní zastávka Brčekoly mezi Skalicí a Rosicemi.

  Od léta 1932 byla otevřena nová zastávka Hrochův Týnec mlýn.

  Od 15.5.1934 byla osobní doprava na trati zastavena a nahrazena autobusy.   Nákladní doprava byla zachována podle potřeby. K 7.1.1935 vstoupil v platnost předpis pro zjednodušenou výpravu vlaků D 9-podobný dnešnímu D 3.

 

Za druhé světové války

  K 1.11.1938 došlo ke zřízení staničního úřadu Chrast u Chr. město,jemuž byly přiděleny z. Brčekoly,nk. Chrašice a Rosice.Dnem 16.11.1941 byla znovuobnovena osobní doprava.Nebyla však již obnovena zastávka Hrochův Týnec mlýn.

 

Poválečná léta

  Krátce po válce,ještě v roce 1945,byly opraveny poškozené úseky a byla zahájena doprava.V roce 1953 došlo k opětovně obsazení Rosic výpravčím.V roce 1958 se objevily zprávy o možném zrušení trati.Proti tomuto záměru ostře protestovalo JZD v Rosicích,které poukazovalo na strategické důvody i na odkázanost okolních obcí na rosickém nádraží.Na službách dráhy byl závislý i Plynostav a Cihelna a tak k zastavení provozu tehdy nedošlo.V roce 1962 došlo k instalaci přejezdového zabezpečovacího zařízení v Chrasti městě.V tomtéž roce došlo k vybudování velkého úložiště ČSD za nádražím v Chrasti. 1.1.1967 byl položen základní kámen pro stavbu nového cukrovaru v Hrochově Týnci. Cukrovar byl dán do provozu 6.10.1969,bohužel byl již uzpůsoben na postupně převažující automobilovou přepravu cukrovky a řízků.

  60. léta byla charakterizována rostoucím vlivem automobilové dopravy.Jejím upřednostňováním klesal obrat nákladních vozů a tak na naší trati došlo k rušení nákladišť Skalice a Chrašice.V roce 1970 byla zbořena vodárna v Rosicích. Leden 1972 byl posledním měsícem kdy na trati dosloužila parní trakce. Počátkem roku 1974 byli i přepravci v Rosicích upozorněni,že nejbližším tarifním bodem pro vozové zásilky se stane Chrast město.S jízdním řádem 1974/75 byla v úseku Hrochův Týnec-Chrast město zcela zastavena nákladní doprava a všechny vlaky jsou vedeny jako motorové.Po výstavbě nových propustků v roce 1970 se v polovině 70. let dočkala část trati od Rosic do Hr.Týnce obnovy svršku.Bohužel zbytečně.

 

Konec provozu

  Málo významná trať,navíc již bez nákladní přepravy,byla odsouzena k zániku.A tak dne 31.1.1978 jely motorové vlaky po trati naposledy.Vlaky natrvalo nahradily autobusy.Posledním motorovým vozem,který tratí projel byl M 131.1163. Následně již na trať vyjížděly lokomotivy  pouze odstavovat či stahovat správkové vozy.V roce 1980 zrušena i náhradní autobusová doprava a trať definitivně zmizela z jízdního řádu.

  Po roce 1982 byl zbourán objekt starého cukrovaru v Hr.Týnci, paradoxně k němu byla v 70. letech modernizována vlečka.

  V roce 1982 se začalo se snášením trati v Hr.Týnci,která musela ustoupit výstavbě přeložky silnice a velké křižovatky.V Hr.Týnci byly vybudovány v místech odbočky pro účely TD dvě manipulační koleje.Do km 1,170 byla trať snesena,zbylá trať fyzicky existovala,v úseku Rosice-Chrast město se i nadále odstavovaly správkové vozy.I ta byla ale do roku 1990 postupně snesena.Dodnes zůstává provozuschopný pouze úsek Chrast-Chrast město, kam zajíždí Mn vlaky z trati H.Brod-Pardubice.V roce 1985 byla v Chrasti městě zbourána budova skladiště s rampou.V roce 1998 dokonce byla úvaha na základě žádosti MěÚ Chrast o znovuzavedení osobní dopravy na dvoukilometrové trati do Chrasti města.

 

Vlečky

    Cihelna Hrochův Týnec

Byla zřízena pro firmu Slavík v roce 1908.Je dlouhá 77 metrů,začíná v km 23,6 borohrádecké trati.Vlevo od koleje byla boční a na konci koleje čelní rampa.Posun prováděly lokomotivy dráhy.Po válce se podnik stal součástí Východočeských cihelen n.p. Stíčany.Vlečka existuje dosud,sle je dlouho nepoužívaná a zarostlá vegetací.V posledních letech provozu sloužila návozu uhlí pro dnes již nečinnou cihelnu.

 Starý a nový cukrovar v Hrochově Týnci

Při stavbě trati byl starý cukrovar připojen od západu 900 metrů dlouhou vlečkou do 4. staniční koleje odbočkou,přibližně v km 24 borohrádecké trati, a to přes úvrať dlouhou 63 metrů ,která ležela zhruba v místech dnešních zbytků koleje u sila.Odtud obloukem o poloměru 100 m vedla kolej do objektu cukrovaru. Obsluhu prováděly lokomotivy dráhy.

S výstavbou vlečky do nového cukrovaru se započalo v roce 1968.Původně měla délku 5,9 km a 20 výměn,dnes je o 150 m kratší a má 19 výměn.Využívají se zde lokomotivy 710.852,748.457.Další rumun LDH 70-013 je neprovozní.ČD přistavují vozy na předávací kolejiště před areálem závodu.

    Hrochův Týnec mlýn

Povolení k výstavbě krátké vlečkové koleje v 1,0 chrastecké trati bylo uděleno 26.5.1911 a krátce na to byla postavena.

   Cukrovar Rosice

Založen byl roku 1869.Povolení ke stavbě vlečkové koleje do cukrovaru bylo uděleno 16.9.1899.Měla dvě části.První odbočovala výhybkou č.6 ze širé trati v km 6,3 od stanice rosice směrem vpravo,obloukem o poloměru 100 m klesala ke zdi objektu,následovalo místo pro vykládku uhlí,zde odbočovala tzv. písková kolej.Jejím účelem bylo zabránění ujetí vozů po spádu do areálu cukrovaru.Dále se kolej u řízkových jam dělila na kolej A a B..Druhá kratší vlečka odbočovala výměnou č. 5 taktéž vpravo v km 6,4.Byla dlouhá 196 m a vedla k řepným splavům.Po ní, je na rozdíl od první vlečky dobře patrný vjezd do dnešního areálu někdejšího cukrovaru,poté Východočeských plynáren,za přejezdem silnice směrem vpravo.Cukrovar ukončil činnost pravděpodobně roku 1931.

 

  Popis pozůstatků trati najdete na této stránce později,poté co tuto trať projdu.

  Také na těchto stránkách najdete plány kolejišť všech stanic a nákladišť a vleček.

 
2003 © mail